V gruzínském regionu Kachetij se starobylá bahenní sopka tiše vlní mezi vinicemi a ovocnými sady v údolí Alazani. Přírodní lázeňské středisko Akhtala, známé pro své léčivé účinky již od 19. století, využívá rituální potenciál svého bahna bohatého na minerály, které stoupá z trhlin v povrchu země jako živý, dýchající zdroj. Lázně, odrážející místní znalosti a tradiční víru potvrzené laboratorními analýzami, se staly místem pro spojení se samotnou zemí – a tichým tajemstvím mezi těmi, kteří se sem odváží.

„Akhtala je místo opředené legendami. Vypráví se tu o zmizelé vesnici Tala, kterou pohltilo zemětřesení a kterou přes noc nahradila kouřící šedá tůň. Od té doby zde země tiše dýchá. Teplé, hedvábné bahno stoupá každý den – pomalu, vytrvale, jako by bylo živé.“

Režisérka Saša Kulaková se při své cestě do Gruzie v rámci natáčení krátkého filmu „The Great Mud of Akhtala“ zaměřuje na bahno – od krajiny, která jako by tiše vydechovala, až po celotělové procedury, které předávají jeho regenerační sílu. Na pozadí příběhů předávaných z generace na generaci a chápání utvářeného setkáním s touto podivuhodnou krajinou zachycuje tento krátký dokumentární film hluboký respekt, který spojuje návštěvníky lázní i tamní odborníky, kteří vyhledávají léčivé bahno, aby v souladu s přírodou obnovili rovnováhu a duševní pohodu.